Knihomolí úvahy - #11 Zlepšuje čtení knih pravopis?

Jistě to znáte. Spousta lidí tvrdí, že čtením knih si zlepšíte pravopis a psaní celkově. Je to skutečně tak? Už dlouho mám v hlavě tenhle článek. Na základní škole jsem knihy nesnášela a můj pravopis taky za nic nestál. Změnilo se to?

Na prvním stupni základní školy jsem byla přesně ten žák, co nenáviděl knihy a čtení obecně. Ani vlastně nevím proč. Možná to bylo způsobeno tím, že mě k tomu všichni nutili. Pamatuji si, že jsem někdy ve čtvrté třídě zkoušela číst první díl Harryho Pottera a hrozně mě to nebavilo (jo, taky to nechápu…). Také pravopis opravdu nebyl mojí silnou stránkou. Diktáty byly přímo moje noční můra. A když jsem po páté třídě odešla na gymnázium, tak to bylo mnohem horší.

Zdroj

Až někdy začátkem druhého ročníku na gymnáziu (sedmá třída základní školy), jsem knihám přišla na chuť. Šlo to hodně pozvolna. Nejprve jsem si v knihovně půjčovala po jedné knize zhruba každých čtrnáct dní. Poté se však počet zvyšoval a intervaly krátily. V tom „největším čtecím období“ jsem byla schopna přečíst třeba čtyři knihy týdně a v knihovně jsem byla skoro každý den. Četla jsem pořád (Teda ne povinnou četbu. Tu nikdy…). A zlepšil se můj pravopis? Tak jednoduché to rozhodně nebylo.

Výsledek nepřišel okamžitě. Naopak to chvíli bylo ještě horší, protože mi všichni stále říkali: „Ty čteš tolik knih! Jak je možné, že ti ten pravopis stále nejde?“ Já jsem se vždy tvářila nechápavě, protože jsem v té době vážně netušila, jak by mi mohlo čtení pomoci. Vždyť jsem si jen četla! Nesnažila jsem se v knihách zkoumat každé slovo a zapamatovávat si, jak se píše nebo kde se píší čárky ve větách.

Ale nakonec výsledek přišel. Změny se začaly projevovat asi po roce a postupně sílily. Všechny pravopisné jevy jsem začala chápat v širších souvislostech. Tak nějak už jsem nad „ýčky“ a „íčky“ nemusela přemýšlet. To samé čárky ve větách. Dnes mám občas dokonce pocit, jako kdybych v souvětí viděla jakousi hierarchii. Všechno dělám tak nějak intuitivně. A když si občas přeci jen u nějakého toho y/i nejsem jistá, tak si napíšu obě varianty a hned vidím, která je správná. Bylo to těmi knihami? Jsem si jistá, že ano. Prostě jak jsem vídala všechna ta slova a věty v knihách, tak se mi nějak vryly do paměti.

Takže ano, myslím, že čtení zlepšuje pravopis. U mě to tak rozhodně bylo. Jak jste na tom s pravopisem vy? A souhlasíte se mnou?