Strážce ztracených měst 2: Exillium - Shannon Messenger

 Kouzelná middle grade pro milovníky magie a fantastických světů.

Autor/ka: Shannon Messenger
Originální název: Keeper of the Lost Cities 2: Exillium
Rok vydání: USA 2013/CZ 2020
Nakladatelství: USA Aladdin/CZ Ocelot
Překladatel/ka: Radka Kolebáčová
Počet stran: 480

Exillium je druhým dílem série vydané nakladatelstvím Ocelot. Na první díl jsem také psala recenzi a moc se mi líbil, takže když mi Megaknihy nabídli k přečtení druhý, neváhala jsem ani vteřinu. Nejedná se o young adult, ale spíše o příběh pro mladší čtenáře, nicméně je to napsané tak, že si to užijete, i když už dětmi nejste.

Hlavní postavou je Sophie, která se sžívá se svými nově nalezenými schopnostmi a snaží se zvyknout si na život v elfím světe, který je tak odlišný od toho našeho, že každou chvíli najde něco dalšího, co ji překvapí a to i po tom všem, co v něm už za ten rok života prožila. Z únosu se zotavila a užívá si prázdniny, nicméně to by to nebyla ona, kdyby se zase neocitla v nebezpečí – a to vše odstartovalo napohled nevinné nalezení vzácného křídlorožce.

Sophie vydechla tak prudce, až se zvuk jejího údivu odrazil od kruhové hradby okolních stromů. Několikrát usilovně zamrkala, aby se ujistila, že ji nešálí zrak. Sotva pár kroků před ní stál třpytivý plavý kůň, který rozpínal svá opeřená křídla. Pegas to nebyl – z knih, které měla možnost si v Havenfieldu prohlédnout, věděla, že pegasové jsou menší a statnější, mají tmavě modré skvrny a zcela temně modré hřívy. Tento kůň měl vlnitou stříbrnou hřívu po celé délce šíje. Na čele se mu rozestupovala kolem spirálově krouceného bílo-stříbrného rohu. Zvíře připomínalo jednorožce, ale jednorožci, které Sophie dosud viděla, neměli křídla. (s. 17)

Tenhle díl byl snad ještě lepší než ten první. Dějové linie se začínají prolínat a zamotávat a z magického světa elfů toho poznáváme víc a víc. Věci do sebe začínají zapadat, ale zároveň se vytváří tolik otázek, na které bych ráda znala odpověď. Líbí se mi, jak v elfím světě funguje magie – trochu mi to připomíná Harryho Pottera.

Knihu jsem přečetla na jedno posezení a to i přesto že má skoro 500 stran. Jestli tohle o něčem nevypovídá, tak už nevím. Samozřejmě, že příběh není dokonalý (má své mouchy), ale pokud vezmu v úvahu všechny knihy pro tuhle věkovou skupinu, které jsem četla, tak tahle patří mezi ty nejlepší. Ve spojených státech vyšel první díl této série už v roce 2012. Momentálně celkem v angličtině vyšlo osm dílů plus nějaké ty novely a to stále ještě není konec, takže tady u nás se máme ještě na co těšit.

Tahle série pro mě začíná být takovou nostalgickou připomínkou toho, jak jsem někdy ve dvanácti vždycky přišla ze školy domů a celý zbytek dne jsem si jen četla fantasy knihy podobné téhle – ach to byly jednoduší časy…

Za recenzní výtisk bych chtěla poděkovat Megaknihám, kde si také můžete fantasy knihu Strážce ztracených měst zakoupit.