Knihomolí úvahy - #05 Co mě štve na knihách

Pokud tohle čtete, tak nejspíš milujete knihy, stejně jako já. Ale i přes to, že se ráda ztrácím v jejich rozličných příbězích, abych unikla realitě, existuje několik věcí, které na nich nemám ráda.
Po nějakém tom přemýšlení jsem jich dala dohromady deset a jsem si jistá, že se alespoň na některých shodneme.

1) Přebaly
No řekne mi někdo k čemu jsou? Ano, knížka s nimi vypadá celkem hezky, ale to je tak všechno. Kromě toho, že když ho sundáte, ve většině případů vás přivítá pěkně hnusná obálka bez názvu, tak se taky snadno ničí. Takže ho vždycky před čtením sundám, protože kdo by ho chtěl mít zničený, že ano. No jo, jenže to problém neřeší, protože potom se zas ničí obálka knihy, která je často jen s takovým papírovým povrchem, který se snadno ušpiní nebo odře. Prostě obaly vážně ráda nemám.

2) Filmové obálky
Snad nemusím opakovat, že ve valné většině případů je kniha lepší než film. Tak proč se vydávají filmová vydání? Vždyť je to úplně stejné jako to normální akorát s obálkou z filmu, která je často mnohem ošklivější než ta původní.

3) Látkové záložky
Někdo je možná má rád, ale já ne. Zaprvé se třepí. To je opravdu otrava, protože kdo ji chce mít v knize zničenou... Zadruhé když mám knihu z knihovny a je tam tahle záložka, tak se jí štítím. Nevím proč asi to bude tím, že na ni sahalo tolik lidí, i když to na tu knihu taky... A zatřetí jsem ten typ knihomola, který miluje záložky a má jich kvanta, tak mě vždy naštve, když vidím tu látkovou, protože nemohu použít tu svoji...

Zdroj

4) Bílé stránky
Tohle není až zas takový problém, ale taky mi to vadí, protože když čtu dlouho knihu s bílými stránkami, tak mě pálí oči. A nechtějte být s takovou knihou na sluníčku... No, prostě mám raději takové ty zahnědlé.

Zdroj

5) Váha
Také nic radikálního, ale musíte uznat, že těžké knihy jsou dost nepohodlné. Sice je jim většinou kvůli skvělému příběhu odpuštěno, ale i tak - nemám ráda, když mě ze čtení bolí ruce (ano, opravdu se mi to stává...).

Zdroj

6) Ničení vazby
Tímhle myslím hlavně takové ty ohyby, které se vám při čtení udělají na hřbetu paperbacku. Tohle opravdu nesnáším. Ke knize se chovám, jako kdyby byla z cukru, ale ať se snažím, jak se snažím, tomuhle nezabráním. Pak to kazí panorama knihovničky...

7) Spoilery v anotaci
Zdá se neuvěřitelné, že by se něco takového mohlo stát, ale děje se to častěji, než bych předpokládala. Často se z anotace dozvím, že se někdo do někoho zamiluje, někoho zabije, někdo ho unese a to i přes to, že by ta anotace rozhodně šla napsat bez toho a i tak by vám toho o příběhu hodně řekla.

8) Ukázku místo anotace
Proč vůbec někdo dává ukázku místo anotace? Vždyť ukázka mi ukáže jen určitou situaci a ne to o čem kniha je. Když je na knize oboje, tak mi to nevadí, ale jen ukázka? A kde se jako mám dočíst něco o příběhu?

9) Chybějící informace o autorovi
Nevím jak vy, ale já si vždy ráda přečtu něco o autorovi, jehož knihu čtu a to obzvlášť když mě zaujme. Zajímá mě, jestli je to muž, nebo žena, z jaké země pochází, jestli je to jeho první kniha a podobně. Také si ráda prohlédnu autorovu fotku - prostě se snažím poznat toho člověka, který strávil měsíce u počítače psaním toho určitého dílka. Vím, že si to můžu najít na internetu, ale není nic hezčího, než to mít přímo v knize.

10) Když není poznat, jaký je to díl
Tohle je nejvíc obtěžující, když si najdu nějakou sérii nebo knihu v knihovně, chci si ji koupit nebo půjčit, ale nemůžu dohledat, který díl je který. Žádně číslo, žádná značka nic. Občas to jde podle roku vydání, ale když jich bylo vydáno více stejného roku... Pak musím dohledávat na internetu a je to otrava. Přeci není tak těžké napsat na hřbet jedno malinké čísílko...

Uznávám, že tady si to asi každý pamatuje, ale lepší příklad mě teď nenapadl.

Tohle bylo tedy deset věcí, které mi na knihách vadí. A jak to máte vy? Souhlasíte se mnou, nebo naopak vám většina těchto věcí nevadí?