Autor/ka: Cassandra Clare
Originální název: City of Lost Souls
Rok vydání: USA 2012/ CZ 2014
Nakladatelství: USA Margaret K. McElderry Books/ CZ Knižní klub
Překladatel/ka: Eva Maršíková
Počet stran: 472
Jace zmizel a Clary dělá všechno proto, aby ho našla. Od Spolku se jí však příliš pomoci nedostává, protože jeho prioritou je najít Sebastiána, který záhadně ožil a zmizel spolu s Jacem.
Proto se do hledání pustí na vlastní pěst a společně s Isabelou, Alekem, Simonem a Magnusem musí čelit spoustě náztrach, které si pro ně připraví i ti, od kterých by to nečekali. Jenže co když už Jace není takový jako předtím? Co když nechce být nalezen? Co když je na Sebastiánově straně?
Konec minulého dílu byl celkem zajímavý, a tak jsem byla zvědavá, jak se to vyvine. A musím říct, že mě kniha mile překvapila. Příběh už má zas pointu, i když přeci jen není tak výrazná jako v prvních třech dílech, ale důležité je to, že tam je.
Obálka je zas krásná, koneckonců jako u celého tohoto vydání. Jen mi stále dělají starosti ty názvy... Nad jeho významem jsem se teď po čtení zamyslela a vlastně moc nevím, jak s příběhem souvisí. Nějaké náznaky se tam najdou, není v žádném případě úplně mino mísu, ale rozhodně by se tam hodil lépe jiný. Skoro se zdá, že autorce záleží víc na tom, aby prvním slovem bylo město, než aby souhlasil s příběhem.
Také se v příběhu občas najdou slabá místa. Taková, kdy knihu odložím, jdu dělat něco jiného a nemám potřebu po ní znovu sáhnout. Pak, když už se k tomu dokopu, tak za nějakých pár stran to místo zas zmizí, ale je tam. Jako malá černá díra, která spolkla kousek příběhu a nechala tam místo něj bezduché stránky... Ale i přes tento nedostatek ve mně převažuje pocit, že příběh je spletitý, nabitý akcí a nečekaný. Občas jsem dokonce lapala po dechu a říkala si: „Ne... Ten nesmí umřít!"
Proto se do hledání pustí na vlastní pěst a společně s Isabelou, Alekem, Simonem a Magnusem musí čelit spoustě náztrach, které si pro ně připraví i ti, od kterých by to nečekali. Jenže co když už Jace není takový jako předtím? Co když nechce být nalezen? Co když je na Sebastiánově straně?
Konec minulého dílu byl celkem zajímavý, a tak jsem byla zvědavá, jak se to vyvine. A musím říct, že mě kniha mile překvapila. Příběh už má zas pointu, i když přeci jen není tak výrazná jako v prvních třech dílech, ale důležité je to, že tam je.
„Dalo by se říci, že jsme prožili něco, co nikdy nemůže pochopit nikdo jiný než my dva," pokračoval. „A díky tomu jsem si uvědomil, že spolu jsme na tom líp, vždycky a bez výjimek." Zvedl k ní hlavu. Byl bledý a v očích mu neklidně plápolal oheň. „Zabiju Sebastiána," prohlásil. „Zabiju ho za to, co mi udělal, i za to, co udělal tobě a taky Maxovi. Zabiju ho kvůli tomu, co provedl a co se ještě chystá provést. Spolek ho chce vidět mrtvého, proto na něj uspořádá hon. Ale já chci, aby ta ruka, která mu přinese konec, patřila mně." (s. 460)Kapitoly jsou poměrně dlouhé a zjistila jsem, že mi vyhovuje to, jak je příběh vyprávěn z několika pohledů. U většiny knih mi to vadí, ale tady kupodivu ne.
Obálka je zas krásná, koneckonců jako u celého tohoto vydání. Jen mi stále dělají starosti ty názvy... Nad jeho významem jsem se teď po čtení zamyslela a vlastně moc nevím, jak s příběhem souvisí. Nějaké náznaky se tam najdou, není v žádném případě úplně mino mísu, ale rozhodně by se tam hodil lépe jiný. Skoro se zdá, že autorce záleží víc na tom, aby prvním slovem bylo město, než aby souhlasil s příběhem.
Také se v příběhu občas najdou slabá místa. Taková, kdy knihu odložím, jdu dělat něco jiného a nemám potřebu po ní znovu sáhnout. Pak, když už se k tomu dokopu, tak za nějakých pár stran to místo zas zmizí, ale je tam. Jako malá černá díra, která spolkla kousek příběhu a nechala tam místo něj bezduché stránky... Ale i přes tento nedostatek ve mně převažuje pocit, že příběh je spletitý, nabitý akcí a nečekaný. Občas jsem dokonce lapala po dechu a říkala si: „Ne... Ten nesmí umřít!"
Žádné komentáře:
Okomentovat
Komentář mě vždy moc potěší, protože mě zajímá váš názor na to, co píši. Snažím se odpovídat na všechny.