Hana - Alena Mornštajnová

V lidech se toho skrývá víc, než je na první pohled zřejmé.

Autor/ka: Alena Mornštajnová
Originální název: Hana

Rok vydání: CZ 2017

Nakladatelství: CZ Host

Překladatel/ka: /

Počet stran: 310

Miře je devět let a jejím největším problémem je, že ji maminka nechce pustit ven, hrát si na zamrzlém jezeře. Když však jako jediná nedostane za trest zákusek, vše se má změnit. Jak do tohohle všeho ale zapadá teta Hana, která s ní většinou ani nepromluví? Najde odpovědi v událostech, které se mnohdy stali ještě před jejím narozením?

Hana je třetím románem české autorky Aleny Mornštajnové a zabývá se tématem, které bývá stále hodně rozebírané, i přes to že události s ním související se odehrály před více jak sedmdesáti lety – holocaustem. Ačkoli se jedná o poměrně těžké téma, je uvedeno lehce a svižně. Ze začátku vstupujete do příběhu malé holčičky a až s přibývajícími stránkami se množí také hrůzy spojené s válkou, intrikami a samotnou židovskou otázkou.

Kniha je originálně rozdělena do tří časových pásem, která se nejprve zdají vzájemně odtržená a zmatená, ale pomalu se na sebe nabalují a nakonec do sebe i perfektně zapadají. Celý příběh je o rodině z Meziříčí, jejíž osud není úplně jednoduchý. V každé z těchto částí se představuje jedna postava z této rodiny vždy z jiné generace. Jako čtenáři si tak kousek po kousku skládáme příběh z výpovědí jednotlivých osob.

Čistě z příběhového hlediska je kniha rozhodně zajímavá a napínavá. Tím jak postupně rozplétáte jednotlivé nitky celé tajemné dějové linie, ji prostě nemůžete jen tak odložit – nepustí vás. Téma holocaustu je zde zpracováno dobře, ale pokud o něm již něco víte, tak se nedozvíte nic nového. Slouží tu spíše jen jako nástroj, aby vás chytil za srdce a přinutil vás si uvědomit, jaké pocity lidé v této době zažívali a s jakými situacemi se museli dennodenně potýkat.

Kniha je se svými tři sta padesáti stránkami dlouhá tak akorát. Obálka je zvolena opravdu dobře, protože nejen že je hezká na pohled a šlehačkový věneček člověka zkrátka upoutá, ale také perfektně sedí k příběhu a je vlastně takovou nápovědou k tomu, co se vlastně bude dít. Název je krátký, jednoznačný a účinný. I když se ze začátku zdá, že Hana nebude hlavní postavou, tak čtenář tuší, že se to brzy změní a věnuje zvýšenou pozornost všemu, co se o Haně jen šustne.

Román Hana se stal nejspíše nejznámější knihou autorky a to hlavně díky sociálním sítím a popularizaci známými knižními blogery a youtubery. Na to, jestli za to stojí, si už musí udělat názor každý sám. Já ji hodnotím jako zdařilou, ale rozhodně ne nějak výjimečnou. Četli jste Hanu? Jak zapůsobila na vás?