Přečteno - Březen 2019

Již třetí článek tohoto formátu. Je neskutečné, jak ten čas letí. Tenhle měsíc byl také mnohem úspěšnější, co se přečtených knih týče - přečetla jsem jich rovnou sedm. Myslím tedy, že to nebudu dál protahovat a vrhneme se rovnou na ně.


Hordubal - Karel Čapek
Na konci února mi začal druhý semestr a hned se vytasili se spoustou povinné četby, jejíž součástí byl také první díl noetické trilogie od Karla Čapka - Hordubal. Jedná se o příběh odehrávající se snad kdesi na Podkarpadské Rusi. Celý (skoro) je psaný z pohledu Juraje Hordubala, který se právě vrátil po osmi letech z Ameriky, kde pracoval, do své rodné vesnice za svou rodinou, ale zjišťuje, že nic není tak, jak to zanechal. Zajímavé je, že nám se dostává opravdu jen toho jeho pohledu, tudíž vlastně doteď pořádně nevím, jestli to všechno byla pravda. Příběh se dobře četl a byl poměrně srozumitelný. Tuto čitelnost však občas narušovaly Hordubalovi vnitřní monology, které se tvářily jako rozhovory a až když jsem si všimla absence přímé řeči, tak mi došlo, o co se jedná. Jak jsem již zmínila kniha je první částí trilogie. Ty ostatní musím číst taky, tak jsem zvědavá, jestli se mi budou líbit méně, nebo více. Hordubala jsem na Goodreads ohodnotila třemi hvězdami. Nebylo to špatné, ale nějak jsem tam nenašla tu nadhodnotu.

An Absolutely Remarkable Thing - Hank Green
Wow, wow, wow. Nečekala jsem, že takhle kniha bude až tak dobrá. Opravdu ne. Můžu s jistotou říct, že není tak populární kvůli Johnu Greenovi. Zkrátka se budeme muset smířit s tím, že v jejich rodině koluje nějaký spisovatelský gen. Knihu jsem četla v angličtině, protože ještě nebyla přeložena a také proto, že v poslední době se snažím číst anglicky psané knihy v originále. Hlavní postavou je April, která se úplně nečekaně stane slavnou, když jako první objeví jednoho z 65 Carlů. Kdo/co je Carl? To je složitější otázka, než by se mohlo zdát, ale když se na něj podíváte, uvidíte velikou sochu "postavy" z jakého si kovu. Kniha žánrově spadá do science fiction, ale je v ní i podtéma zabývající se slávou. To opravdu nutí k zamyšlení a dodává příběhu nadhodnotu, která ve vás zůstane ještě dlouho po dočtení. Nutno také zmínit grafickou stránku knihy, protože ta je opravdu povedená. Doufám, že to tak i zůstane, pokud se kniha bude překládat do češtiny. Také si nemohu odpustit srovnání Hanka Greena s jeho bratrem Johnem. Jejich styl psaní je úplně odlišný. Každý je unikátní svým osobitým způsobem. Takže i když se vám knihy Johna Greena zas tolik nelíbí (nechápu...:D), tak se tím nenechte odradit od Hanka. A ještě taková poznámka - ano, Hank pracuje na pokračování.

Měsíce - Karel Toman
Tahle básnická sbírka mě moc neoslovila. Jedná se o dvanáct krátkých básniček a každá je na téma jednoho měsíce v roce. Jsou úplně obyčejné, bez většího nápadu. Prostě první věci, které vás ke každému měsíci napadnou tam jsou a nic víc. Rým je pravidelný, střídavý a úplně prvoplánový. Nevím, kdo má být cílovým čtenářem, ale já bych tuhle knížečku doporučila dětem, které nemají básničku, co by říkaly Mikulášovi.







The Witch Doesn't Burn in This One - Amanda Lovelace
Tohle bylo velké zklamání. Z prvního dílu The Princess Saves Herself in This One jsem byla nadšená, ale tohle bylo něco úplně jiného. Nějak jsem se nedokázala začíst. Básně se mi zdály depresivní (ale ne takovým tím dobrým způsobem) a hrozně afektované.Zkrátka nějak vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Nevím, jestli si chci od autorky ještě něco přečíst. Máte někdo podobný problém? Četli jste i další knihy od autorky? Jak se vám líbily?









Ze života hmyzu - Bratři Čapkové
Satirické drama, které ukazuje špatné vlastnosti lidí a to pomocí přirovnání k jednotlivým druhům hmyzu. Tohle nebylo špatné, ale zároveň takové nemastné neslané, abych pravdu řekla, jako všechna díla, co jsem od Čapka četla. Asi to není nic pro mě. Nicméně místy to byla opravdu zábava, některé scény byly vtipné, ale postavy se navzájem zabíjely tak často, že už jsem s nimi ani nedokázala soucítit. Ale jako divadelní hra to může být asi docela dobré.









Pět kroků od sebe - Rachael Lippincott
Yoli slavilo pět let a opět si pro nás na oslavě připravilo spoustu dárečků. No a jedním z nich byla reading copy knížky Pět kroků od sebe, která vychází 10. května. Hlavními postavami jsou dva teenageři, kteří mají cystickou fibrózu plic. Upřímně jsem očekávala mnohem víc. Pokud jste četli Hvězdy nám nepřály, tak vám kniha nepřinese nic nového. Je to zkrátka téměř totéž, což mě docela zklamalo. Nemyslím tím, že to je špatná kniha, jen nemá nic, čím by se lišila. Je hezky napsaná, ale také ne nijak výjimečně. Ale má hezkou obálku, to se musí nechat. :D Každopádně jestli si ji chcete přečíst a já vás právě odradila, tak na mě neberte ohledy, protože tato moje "recenze" je snad jediná tak trochu negativní, kterou jsem zatím viděla. Evidentně jsou z téhle knížky totiž všichni úplně odvaření.





Edison - Vítězslav Nezval
Další knížka, kterou jsem četla do školy. Jedná se vlastně spíše o jednu báseň než o knihu jako takovou... Každopádně nevím, co si o ní mám myslet. Poezii mám ráda, ale preferuji trochu s jinou tématikou. Navíc mi moc nepomohlo, že jsem po přečtení vážně moc nevěděla, o čem jsem to vlastně četla. Když jsme pak autora a báseň probírali na semináři (cviku pro ten zbytek světa), tak se získaným kontextem a několika interpretacemi mi to začalo dávat smysl, ale stejně - nic moc pro mě.








Četli jste nějakou z  knih? Kolik jste jich za březen přečetli vy? A počítáte vůbec knihy, které přečtete?