Informace o mé maličkosti

Jsem úplně normální (vidíte to, hned na začátku vám lžu) holka, momentálně studující sedmý ročník na osmiletém gymnáziu, která naprosto miluje knihy a všechno, co se jich týká. Když je okolo sebe nemám, projevují se u mě abstinenční příznaky, jako například podrážděnost, netrpělivost, těkání očima nebo přerovnávání všeho, co mám okolo sebe. Nejraději bych realitu vyměnila za život v knihách (nebo alespoň v knihkupectví nebo v knihovně) a nakoupila všechny existující záložky.

Mým snem je být slavnou spisovatelkou, jejíž knihy budou na seznamech světových bestsellerů a jejíž jméno bude uctívat každý knihomol (je to jen sen, nedělám si iluze). Takže ano, píši. Něco z toho, co jsem napsala můžete nalézt na wattpadu nebo si můžete přečíst malou knížečku, která mi v březnu 2015 vyšla na makniha.cz.

A jinak mimo knihy? Mým domovem je naše krásné hlavní město. Často říkám, že bych raději žila na vesnici, ale není to pravda. Jak bych mohla žít někde, kde není Neoluxor nebo Ústřední knihovna?

Mám zálibu v tom poslouchat to, co nikdo nezná a čím všichni opovrhují. Ale pochopte to, mně se to prostě líbí!

Poslední dobou také trpím nezdravou láskou ke kafi, takže pokud mi někdo položí otázku: „Co máš radši? Kávu nebo čaj?“ moje odpověď bude jasná. PS: Nesnáším lidi, kteří říkají: „Proč si kupuješ to kafe ve Starbucks? Vždyť je to tak drahé!“

Ve škole se učím anglicky, německy a latinsky a protože jsem se z nějakých záhadných důvodů (ne, ta pěvecká skupina za to nemůže) zamilovala do Holandska (ano, vím, že správně je to Nizozemí, já sama lidi opravuji, když to říkají špatně, ale takhle to zní prostě hezky), tak od října 2015 chodím na kurz nizozemštiny. A říkejte si, co chcete, je to krásný jazyk.

Taky nesnáším lidi, co kouří. Vždy jim říkám, že za tři krabičky by mohla být jedna kniha. Většinou mě nechápou a i když ano, koukají na mě jako na úplného mimozemšťana.

Tímto se s Vámi loučí a doufá, že se Vám bude líbit nějaký její článek,

Vaše úplně normální Pája.