Radio Silence - Alice Oseman

Slyší mě někdo?

Autor/ka: Alice Oseman
Originální název: Radio Silence

Rok vydání: UK 2016/CZ -

Nakladatelství: UK HarperCollins/CZ -

Překladatel/ka: -

Počet stran: 416

Frances je stvořena pro akademický život a jejím jediným cílem je dostat se na Cambridge. Nic jí nemůže stát v cestě – ani její kamarádi, ani její tajemství, kvůli kterému se cítí tak provinile a dokonce ani člověk, kterým ve skutečnosti uvnitř je. Poté potká Aleda, a poprvé se nebojí být sama sebou. Takže když Francis ztratí jeho důvěru, je uvězněna mezi tím kým je a kým touží být. Ví, že se musí postavit minulosti čelem a přiznat, proč Carys vlastně zmizela…

Mum barely had time to say „nice speech“ once Imet her at our car, efore I was telling her all about Universe City. I once tried to get Mum into Universe City by forcing her to listen to the first five episodes on our way to a Corwall holiday, but Mum’s conclusion was, „I don’t really get it. Is it supposed to be funy or scary? Wait, is Radio Silence a girl or a boy or neither? Why do they never go to their university lectures?“ I thought that was fair enough. At least she still watched Glee with me. (p. 18)

Radio Silence je druhá kniha Alice Oseman, kterou můžete znát právě díky její první knize Solitaire. Ten jsem četla a líbil se mi, ale ne tak moc, jako Radio Silence.

Hlavní postava Francis je posedlá Youtube podcastem Universe City, který je jakousi prapodivnou sci-fi fikcí a okolo kterého se celá kniha točí. Tento koncept se mi zdál nesmírně originální, protože jsem o ničem podobném neslyšela, natož aby to bylo použito v literatuře. V knize najdete úryvky z tohoto podestu a co je úplně nejlepší – na youtube kanálu autorky si ty ukázky můžete poslechnout. To čtení dodalo úplně jiný rozměr. A mimochodem kdyby vás tento podest zaujal, tak jsem objevila ten, co autorku inspiroval  - Welcome to the Night Vale.

While I was hiding and waiting, I was also thinking and deciding. Was I going to let the kyborg chase me forever? Was I going to have to turn my back every two minutes to check for those marble eyes and spitting circuits? No. That’s no way to live. Not even in the vicious, cruel barricades of the City of the Universe. (Universe City: Ep. 132 – phone)

Jak už jsme poznali v autorčině knize Solitaire, tak LGBTQ+ postavám se nebrání a tady tomu není jinak. Co se ale oproti její prvotině změnilo, je etnická různorodost postav, která v Solitaire chyběla. Hlavní postava má otce z Etiopie, jeden z jejích kamarádů pochází z Jižní Korei apod. Ale upřímně to v knize působí dost uměle. To, že je postava jiné národnosti, se dozvídáme tak, že je to tam přímo napsáno nebo že má nezvyklé jméno. Kdyby tam tohle nebylo, tak to nepoznáte. Žádné náznaky odlišné kultury, žádné problémy spojené s tím, že tyto postavy chodí do školy, kde převažují běloši – nic. Úplně nevím, co si o tom myslet.

Zajímavé také je, že se v knize vyskytují camea postav z knihy Solitaire. Nebudu vám prozrazovat, kdo se kde objeví, ale pokud jste Solitaire četli a budete dávat pozor, tak je objevíte.

Styl psaní autorky (pokud si mohu dovolit z angličtiny hodnotit) není ničím výjimečný nebo nadprůměrný, proto mě dost překvapilo, že si mě kniha tak získala. Možná to bylo díky postavám, které jsou neskutečně propracované a komplexní. Opravdu si je oblíbíte a vžijete se do nich. To se může zdát jako samozřejmost, ale zkuste se zamyslet nad tím, kdy jste si naposledy oblíbili hlavní postavu. U mě se to nestává skoro nikdy. Většinou mám nejradši nějakou vedlejší, která nejlépe hned ze začátku knihy umře. Tohle byla příjemná změna.

Knihu jsem přečetla téměř jedním dechem. Příběh vás prostě chytí a nepustí. O to víc mě mrzí, že kniha ještě nevyšla v češtině. Ale protože je to Young Adult, tak ta angličtina není nijak těžká, takže se nebojte to zkusit. Je tu někdo, kdo Radio Silence už četl? Dost by mě zajímal váš názor na knihu.

Za recenzní výtisk bych chtěla poděkovat Megaknihám, kde si také můžete Young Adult knihu Radio Silence zakoupit.