Přečteno - Leden 2019

Tenhle formát článku tu ještě nebyl, a tak vám hned vysvětlím, o co jde. Za poslední dva (skoro tři) roky jsem na blog přidávala recenzi na každou knihu, kterou jsem přečetla. To za tu dobu dělá více než stovku článků. Nějak jsem tu recenzi vždycky automaticky napsala po dočtení knihy a vše bylo v pořádku, ale poslední dobou se mi začaly dost hromadit.

A tím myslím hodně. Na recenzi jich čeká čtrnáct. Došlo to do takového stavu, že jsem si ani nechtěla číst, jen aby nepřibývaly další knihy, na které recenzi musím napsat. Nejspíš proto jsem v roce 2018 přečetla nejméně knih od doby, co jsem začala dobrovolně a pro radost číst.

Nicméně na druhou stranu se recenzí vzdát nechci, protože není v mých silách si pamatovat všechny knihy, co jsem kdy přečetla a už vůbec ne detaily o tom, co se mi na nich líbilo a co ne. A tím už se konečně dostáváme k tomu, o čem bude tahle nová rubrika. Bude obsahovat „minirecenze“ knih, které jsem za daný měsíc přečetla. Ušetří mi to spoustu času, protože vše bude pohromadě v jednom článku (věřte mi, že editování a publikování trvá dlouho) a začnu tak díky tomu zas víc číst. To ale neznamená, že nebudou vycházet žádné recenze. Stále tu budou recenze ze spoluprácí a také recenze na knihy, ke kterým toho budu chtít říct více. A samozřejmě když mi napíšete, že byste měli zájem o samostatnou recenzi na nějakou knihu, tak to taky zvážím. ;)

A teď už ke knihám, které jsem přečetla za leden. Dohromady jich bylo pět a to znamená, že zatím dodržuji svoji Goodreads výzvu.

Harry Potter a tajemná komnata – J. K. Rowling

První knihou roku 2019 byl Harry Potter a tajemná komnata, kterou jsem měla rozečtenou už z vánoc. Četla jsem ji myslím už potřetí a určitě si ji plánuji přečíst zas někdy znovu. K tomu nemám moc co říct. Je to prostě Harry Potter a vy jistě víte, jak výjimečná pro mě ta série je. Vždy se ráda vracím do známého kouzelnického světa a znovu prožívám všechna ta dobrodružství. Každopádně jestli jste Harryho Pottera nečetli, tak nevím, kde žijete… :D

Krverůž – A. G. Howard

Druhou knihou byla Krverůž, kterou jsem měla rozečtenou už někdy od jara. Já vím – neuvěřitelné. Ale zkrátka si mě nějak nedokázala udržet. Knihy A. G. Howard jsou totiž dost šílené (v dobrém slova smyslu) a je tam toho vždycky hrozně moc najednou. Prostě si to nějakou dobu užívám, ale pak toho začnu mít plné zuby a nemůžu se k příběhu ani přiblížit, takže takhle se stalo, že jsem jednu knihu četla tři čtvrtě roku. Její známější série Šepotání je retellingem Alenky v říši divů a Krverůž je zas převyprávěním známého příběhu fantoma opery. Hlavní postavou je dívka, která odchází studovat na prestižní operní školu ve Francii. Její hudební nadání je spíše prokletím, a aby toho nebylo málo, ve škole se jí začnou dít zvláštní věci. Někdo ji sleduje, mizí jí věci a ty její sny? Je to takový ten typ knihy, která se dobře čte (přehlédneme tu ironii), je nějakým způsobem zajímavá, ale vlastně si z ní nic neodnesete a za rok nebudete vědět, o čem byla. Proste typ Selekce (i když děj je samozřejmě úplně jiný.

If You Come Softly – Jacqueline Woodson

Třetí knihou byla anglická kniha, kterou jsem přečetla v rámci knižního klubu Life’s Library, který založil John Green. Co jsem se dočetla, tak se jedná víceméně o americkou klasiku, která je přirovnávána k Jako zabít ptáčka. Nicméně na rozdíl od té o If You Come Softly v česku evidentně nikdy nikdo neslyšel – a to je škoda. Já jsem také o knize dříve neslyšela, takže když jsem ji začala číst, pouštěla jsem se na neprobádané území. A byla jsem mile překvapena. Příběh vypráví o Ellie a Miahovi, kteří se potkají ve škole, a okamžitě mezi nimi vznikne zvláštní spojení. Kniha je inspirovaná Shakespearovým dramatem Romeo a Julie. Příběh má ale ještě další vrstvu a to společenskou situaci mezi bělochy a černochy v Americe v devadesátých letech. Je opravdu nádherně a kvalitně napsaný, a jestli se vás nedotkne, tak je s vámi něco špatně. Na rozdíl od Krverůže ve vás totiž něco zanechá.

Origin – Dan Brown

Čtvrtá kniha je taky anglicky a to proto, že jsem byla na přelomu srpna a září na čtrnáct dní v Dublinu, kde jsem s sebou měla českou knihu, ale v kompletně anglickém prostředí se mi česky nějak číst nedařilo, a tak jsem si pořídila poslední knihu od Browna, kterou jsem ještě nečetla. Ano, to znamená, že jsem ji četla skoro půl roku. Zjišťuji, že leden byl plný restů… Nicméně jsem ji opravdu užila, jak už je to u mě u tohoto autora zvykem. Ale i přesto, že patřím mezi jeho fanoušky, tak vidím, že jeho knihy jsou všechny víceméně stejné a tahle nebyla výjimkou. Téma mě ale bavilo. Langdonův přítel byl zabit ještě před tím, než stačil sdílet svůj přelomový vědecký objev o původu lidstva se světem a na něm je, aby to napravil. Takže jsem byla celou dobu napnutá, o jaký objev se jedná. Musím uznat, že udržení si čtenáře zvládá Brown bravurně. Vždy je v knize něco, na co se můžete těšit a kapitoly ukončuje přesně v těch nejnapínavějších momentech. Příběh na tom byl kvalitativně stejně jako v jeho předchozích knihách, ale jestli takhle chce pokračovat i nadále, tak se obávám, že brzy začne vykrádat sám sebe. I přesto mám jeho knihy opravdu ráda, protože mě vždy donutí přemýšlet, takže se těším na nějakou další, co napíše.

Na okraji – Lina Bengtsdotter

Pátou a poslední knihou, kterou jsem v lednu přečetla, je Na okraji a jedná se o švédský detektivní thriller. Tato kniha mi byla zaslána v rámci spolupráce s nakladatelstvím Cosmopolis a byla jsem mile překvapena. Recenze na ni už vyšla, takže tady to jen krátce shrnu. Jedná se o debutovou knihu autorky a opravdu to stojí za to. Na rozdíl od ostatních detektivek, které jsem měla tu možnost číst, je příběh hodně svěží a má spád, což znamená, že se nebudete zasekávat na dlouhých a nudných popisech. Také sleduje více dějových linií, což oceňuji, protože díky tomu si mě opravdu dokázala udržet a přečetla jsem ji v rekordním čase. A kdyby nic z výše uvedeného, tak vás dostane tajemné švédské prostředí.

To by tedy bylo vše, co se mi v lednu 2019 podařilo přečíst. Co na tenhle nový formát článků říkáte? A kolik knih jste za leden přečetli vy? Je mezi nimi nějaká, která vám ještě dlouho zůstane v paměti?