čtvrtek 19. října 2017

Univerzita výjimečných: Zkouška - Joelle Charbonneau

Být nadaný je nebezpečné.

Autor/ka: Joelle Charbonneau
Originální název: The Testing
Rok vydání: USA 2013/ CZ 2016
Nakladatelství: USA Houghton Mifflin Harcourt/ CZ Fragment
Překladatel/ka: Alžběta Kalinová
Počet stran: 304

Cia dokončila střední školu a je s pár dalšími vybrána na testování, které rozhodne o tom, jestli jí bude umožněno studovat na univerzitě. Ale není to takové, jaké si představovala.
Když ji její otec seznámí se svými vzpomínkami na celý proces, už vůbec není tak nadšená jako předtím. Otec jí radí, ať nevěří vůbec nikomu a tato rada se jí nakonec vyplatí. Někteří z účastníků by totiž udělali úplně cokoli, aby mohli na univerzitě studovat.
Ryme se vyptávala na Pětijezeří. Kde leží, jaké druhy rostlin tam pěstujeme, jaké druhy zvířat se v naší oblasti vyskytují. Z toho, co říkala o své kolonii, vyplívalo, že Dixon bude ležet tak pět set kilometrů jihozápadně od Pětijezeří. A že i když je její kolonie větší, nemá tak rozvinuté zdroje. Možná je jen těžší rozdělit ty, které mají, mezi více obyvatel. (s. 67)
Knihu jsem nejprve vůbec neměla v plánu číst, ale když jsem se dozvěděla, že Joelle Charbonneau zavítá do Prahy na Humbook, tak jsem se rozhodla to zkusit.

Hned ze začátku se mi to nelíbilo. Abyste mě ale nechápali špatně. Je to psáno čtivě, napínavě, zajímavě. Přečetla jsem to za chvilku. Styl psaní také není špatný. Ale není tam naprosto nic originálního. Téma je jako z Hunger Games, spousta částí děje jako z Divergence.  Prostě nic, co by vzešlo z autorčiny hlavy. Zkrátka to působí jako „mišmaš“ všeho možného bez špetky nápadu.
A ani postavy mě neokouzlily. Byly hrozně předvídatelné, většinou nezajímavé a ty více zajímavé byly opět neoriginální. Našla jsem tam dokonce dvě, které byly jako kopie Freda a George z Harryho Pottera.

A obálka? Opět jako z Divergence, i když za tu autorka nemůže. Nicméně když jsem knihu poprvé viděla v knihkupectví, tak byla položená dokonce hned vedle Divergence… Takže tohle se Fragmentu opravdu moc nepovedlo.


Neříkám, že se to špatně četlo. Pokud neznáte žádnou (nebo většinu) z výše uvedených knih, tak (by) se vám to nejspíše líbilo. Ale za mě ne. Neplánuji číst další díly, ale na druhou stranu by mě zajímalo, jestli jsou stále tak neoriginální. 

2 komentáře:

  1. Já to vzdala někde po padesáté straně... :D Líbil se mi nápad, ale taky mě to vůbec nezaujalo. A naopak se mi to četlo fakt špatně. :D Ale její další knihu Stačí jen chtít bych chtěla zkusit, třeba to dopadne jinak :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Stačí jen chtít jsem taky napsala recenzi. A jo, to bylo lepší, ale zas byl zmatený konec a tak...

      Vymazat

Komentář mě vždy moc potěší, protože mě zajímá váš názor na to, co píši. Snažím se odpovídat na všechny.