Shrnutí roku 2016 aneb Knihy jsou mi vším

Rok 2016 utekl mnohem rychleji, než jsem čekala. Ale tak je to ostatně vždy. Každý rok prvního ledna si říkám, že 365 dní je hromada času, a pak jsou tu letní prázdniny, Vánoce a zas je prvního ledna a já si to říkám znovu. Dle mého je to důkaz toho, že čas je relativní. Ale teď už z jiného soudku, protože tenhle článek by měl být převážně o knihách.

Statistiky

Nejprve se asi vrhneme na trochu těch statistik. Všechny údaje jsou z Goodreads a jejich naprosto geniálního přehledu.

Za celý rok jsem přečetla celkem 53 knih a 17940 stran. Je to méně než loni, ale i tak jsem s tím docela spokojená (Ale samozřejmě doufám, že příští rok to bude mnohem víc!). Průměrný počet stran na jednu knihu byl cca 339, což mi přijde docela dost, protože co jsem viděla statistiky ostatních, tak často měli méně, ale nemyslím si, že bych četla nějak tlusté knihy...

Nejtenčí kniha, kterou jsem přečetla, byla Kledba osudu od Terezy Mikulové s 51 stranami. Měla jsem možnost ji recenzovat v rámci spolupráce s autorkou, za což jsem jí moc vděčná (recenze zde a knihu můžete zakoupit zde.)

Naopak nejdelší knihou, co jsem přečetla bylo Město nebeského ohně od Cassandry Clare s 624 stranami. Tato série mě i přes všechny možné rozporuplné pocity ze všech dílů nakonec uchvátila a zamilovala jsem si jí (i když na Harryho Pottera to opravdu nemá...). Recenzi na tento díl Nástrojů smrti najdete zde. 

A co vy? Také jste se na konci roku kochali statistikami na Goodreads? Nebo jste si vytvořili své vlastní? A kolik jste toho přečetli?

Pět nejlepších knih

Já rozhodně nelituji jediné knihy, kterou jsem přečetla, protože každá mi něco dala. Ale některé mi dali víc a já myslím, že je potřeba je zmínit. Níže je tedy má Top 5. Nemám v ní nějaké pořadí, už tak bylo těžké vybrat jich pouze pět...

Malý princ - Antoine de Saint-Exupéry (ČBDB, moje recenze)

Neuvěřitelně profláklá kniha, kterou každý pochopí trochu jinak. Těžko hledat slova pro to, jak se mi líbí, protože mě jednoduše uchvátila. Neuvěřitelně jsem se zamilovala do všech myšlenek, které autor tak poutavým a vtíravým způsobem čtenáři předává. A kdyby byli všichni lidé jako Malý princ... to by pak svět byl rájem.

Nedej se - Rainbow Rowell (ČBDB, moje recenze)

K této fanfikci na fiktivní fantasy sérii (jestli chápete, co tím myslím :D) jsem byla zpočátku dost skeptická, ale hned po prvních kapitolách si mě neuvěřitelně získala. Její předchůdkyně Fangirl mě neuvěřitelně bavila, a tady tomu nebylo jinak. Příběh Simona a Basiltona je neuvěřitelně poutavý a i když se často jeví hodně předvídatelně, tak na konci vše spolehlivě vynahradí svou hravostí a originalitou. 

Dám ti Slunce - Jandy Nelson (ČBDB, moje recenze)

Nejprve se mi tento příběh jevil jako klasické Young Adult, ale postupem času nabýval na originalitě. Je v něm ukryta spousta filozofických myšlenek, podobně jako u Malého prince, a netypických situací. A úplně nejhezčí pocit byl, když jsem pochopila, co to znamená být ochoten dát někomu Slunce. 

Kostičas - Samantha Shannon (ČBDB, moje recenze)

Kniha, která mě dlouho odrazovala svou přílišnou popularitou a kterou jsem ani neměla v úmyslu číst. Nakonec jsem si ji koupila z čistě sobeckého chtíče mít ji doma podepsanou. (report z autogramiády zde) a byla to jedna z nejlepších špatností, které jsem kdy udělala. Příběh je nejprve poměrně složitý, ale jakmile se dostanete z prvotního zmatení, tak vás už nepustí. 

Osm Světů: Seznámení - Marcela Remeňová (ČBDB, moje recenze)

Úplně vás vidím, jak koukáte na obálku poslední knihy z mé pětice a absolutně netušíte, o co se jedná. A chápu to, protože české fantasy od třináctileté holky? Ale věřte - stojí to za to. A další dva díly ještě víc. Příběh je neuvěřitelně složit, spletitý, propletený a proměnlivý. Rozhodně je to jeden z těch schovaných pokladů, který čeká na objevení. Tak do toho! Objevujte a ukažte světu, co jste našli!

Četli jste nějakou z uvedených knih? Patřila by i do vaší Top 5, nebo se se mnou neshodnete?

Co všechno se událo?

Rok 2016 pro mě byl plný změn a dojmů. A to jak těch knižních, tak i těch ostatních a já se s vámi podělím o ty nejzásadnější:

• 18. března jsem si založila blog (přibližně + - pár dní... nevíte, kde se to dá zjistit? :/)
• Poprvé jsem navázala spolupráci s autorem a s nakladatelstvím 
• Pochopila jsem, že život není fér
• Poprvé jsem byla na koncertě
• Poprvé jsem navázala dlouhodobou spolupráci s nakladatelstvím
• Poprvé jsem byla jsem na autogramiádě
• Došlo mi, že je důležité vědět, co od života chci
• Našla jsem svou oblíbenou blogerku a blogera a vždy netrpělivě čekám, kdy vydají další článek
• Stala jsem se členkou OGAE Česká republika (oficiální fanklub Eurovize)
• Byla jsem na spoustě knižních akcí
• Potkala jsem spoustu "knižních" lidí
• Potkala jsem spoustu skvělých lidí
• Našla jsem spoustu čtyřlístků
• Zjistila jsem, že jsou jen dvě věci, co mě dokážou totálně vyvést z míry - nespravedlnost a bezmoc
• Zjistila jsem, že miluju filozofii
• Zjistila jsem, že jsem ještě divnější, než jsem si myslela a že jsem na to pyšná
• Založila jsem si knižní instagram
• Zamilovala jsem se do twitteru
• Moje nejoblíbenější skupina se rozpadla
• Můj nejoblíbenější herec zemřel na rakovinu
• Moje láska k Harry Potterovi se exponencionálně zvýšila
• Pořídila jsem si spoustu nových knih, i když na ně doma nemám místo

Takhle bych mohla pokračovat asi donekonečna, ale myslím, že to nejdůležitější už bylo řečeno. A co plánuji do roku 2017? Co nejvíce číst, blogovat, psát a hlavně si užívat života, protože pro co jiného bych měla žít?