Když mi mailem přišla pozvánka na narozeninovou oslavu
jednoho z mých nejoblíbenějších nakladatelství, byla jsem neskutečně
šťastná a samozřejmě jsem se už nemohla dočkat. No zdálo se to jako věčnost,
ale vzhledem k podivné relativnosti času to uteklo rychlostí světla…
Jdu od tramvaje a i těch pár desítek metrů, které mě dělí od
slavného koně na Václavském náměstí, kde se mám setkat s kamarádkou (zdravím
Verčo), se díky nečekané zimě zdá mnohem dál. Než vyrazíme, zajdeme do Starbucksu,
který má na Václaváku nádherné druhé patro, kde se vždycky najde místo
k sezení. Po téhle malé odbočce už míříme na metro a nedočkavě počítáme
těch pár stanic. Dorážíme se značnou časovou rezervou, což je dobře, protože i
přes to, že je to kousek, se nám povede maličko zabloudit. Nakonec ale konečně
vidíme Café Kampus, kde už bez problému nacházíme místo konání.
Radek nás (jako vždy) mile vítá, odškrtává si nás ze seznamu
a předává nám malý dáreček, který mě opravdu moc těší. Je jím plátěná Yoli
taška, obyčejná tužka a recenzní výtisk knihy Láska v prachu hvězd (Our
Chemical Hearts) od Krystal Sutherland, jejíž vydání je plánováno na duben.
Vypadá vážně skvěle, takže doufám, že se k ní brzy dostanu a budu vám sem
moci přidat recenzi. Poté už se seznamujeme s ostatními a usedáme ke
stolu.
Když dorazí všichni, jsme oficiálně přivítáni, je shrnut
celý Yoli rok 2016 a také, co nového se chystá na 2017. Potom už je nám rozdán
kvíz a musíme zodpovědět patnáct otázek, které se týkají Yoli (No co si budeme
povídat, moc mi to nešlo…:D). Po odevzdání, kdy si na chvíli připadám jako ve
škole, je představen nádherný dort (a musím říci, že ještě lépe chutná). Takže
se cpeme dortem a probíráme knížky a spoustu dalších věcí. Poté už je vyhlášen
kvíz a já se dozvídám, že jsem vyhrála v tipovací otázce, kolik mají
všechny Yoli knihy dohromady stran a mohu si vybrat jednu z knih, o které
se hraje. Okamžitě sahám po Probuzení Simona Spiera (Simon vs. Homo Sapiens
Agenda) od Becky Albertalli, protože mě už před svým vydáním tak neskutečně
zaujala, že jsem ji prostě musela mít (teď už jen nakoupit Oreo a dát se do
čtení).
No nevypadá nádherně? (A chutnal ještě lépe. ;)) |
Povídáme si, fotíme se ve fotokoutku (ano, přemluvili mě…),
a pak přichází překvapení v podobě fialových Yoli ponožek! To opravdu
nikdo z nás nečeká, ale je to neskutečně příjemné překvapení! Po tomhle
malém ponožkovém šílenství ještě někdo sedí u stolečků a někdo už odchází. My
ještě chvíli zůstáváme, ale po chvíli se také loučíme a proplétáme se
rozsvícenou Prahou zpět na metro.
Zleva: Já, Radek Blažek, kámoška Verča. :D |
Páni ani nevím, jak shrnout všechny moje pocity
z tohohle odpoledne/večera. Neskutečně jsem si to užila, mám pocit, že zas
znám Yoli o něco víc a i kdyby nic jiného – ten třešňový dort byl prostě super!
Takže už snad jen zbývá dodat - všechno nejlepší!
Páni, musela to být úžasná oslava! Neskutečně ti závidím ty dárečky, vypadají opravdu úžasně :) Přijde mi neskutečné že už jsou to třetí narozeniny, ještě si pamatuji jak Yoli začínalo. Hrozný jak ten čas letí. Jsem moc ráda že sis narozeniny užila :)
OdpovědětVymazatDěkuju. :) A o dárečky bude Yoli pořádat soutěž, tak se na tebe třeba usměje štěstí. ;) A ano, je neuvěřitelné, jak čas letí...
VymazatTaké tě zdravím Pájo :D moc jsem si ten večer užila :) ale na fotce vypadám mnohem hůř než jsem čekala :D mimochodem, už jsem začala číst tu knihu Láska v prachu hvězd a je dokonalá :)))
OdpovědětVymazatAhoj. :D Jo, já taky. A nene. :D Nevypadáš... A taky už ji čtu a je to dokonalost sama!!!
VymazatSouhlas. Byla to super akcicka. A radek je milej dycky :)
OdpovědětVymazatPřesně. A to se mi na něm líbí. :)
Vymazat